Otázka: Jak se mám stavět k tomuto světu do překročení machsomu – jako k pomyslné realitě?

Odpověď: Vztah k tomuto světu musí být velmi snadný – pokud  přebývám v tomto snu, musím ho  uskutečňovat. Napsáno: „Soudce nemá nic většího, než to, co  vidí jeho oči“.

Jsem povinen pracovat, starat se o rodinu, dělat všechno potřebné v tomto životě, ale přitom plně chápat, že je to spánek, „Svět – je hra!“ a já ho uskutečňuji jako hru.

Ale stavím se k této hře vážně. Vždyť celou tuto realitu pro mně připravil Stvořitel , proto abych v ní existoval, dodržoval  její zákony a rozvinul „bod v srdci “ – ve svém vztahu ke Stvořiteli.

Dvě úrovně, zemské a duchovní, nemají žádné spojení. Na pozemské úrovni, kde  „ve spánku“ přebývám, uskutečňuji všechno potřebné pro tento život a na duchovní úrovni, hlídám spojení se Stvořitelem, vyvíjím ho a úděluji tomuto všechnu svou pozornost. Proč bych jinak žil, když ne pro spojení s Ním?

Filed under: Cesta, Duchovno - Žádné komentáře→

Otázka, kterou jsem dostal: Jak se nižší anuluje před Vrchním?

Moje odpověď: Zpočátku mi další duchovní stupeň připadá jako temnota, zatímco je to ve skutečnosti vyšší úroveň odevzdání. Jelikož nejsem schopen to vztáhnout k té úrovni, způsobuje to tedy uvnitř mě pocit temnoty, prázdnoty a deprese. 

jsem schopen anulovat svůj egoismus (sebe) pouze s pomocí vyššího stupně. Abych to udělal, musím se obrátit ke skupině a obdržet od ní velikost cíle vztahujícího se ke spojení s Vrchní Úrovní v odevzdání. Pak jsem připraven prosit Vyšší Úroveň, žádajíce ji, aby mi dala velikost cíle, takže se pro mě důležitost cíle stane vyšší než přijímání. Touto cestou se připravuji k souhlasu s Vrchní Úrovní a anuluji se před Ním.

Následkem mé prosby se mi Vrchní Úroveň otevírá a ukazuje mi velikost odevzdání do takové míry, do jaké jsem připraven odevzdávat – stávám se Mu rovným a pozvedám se do Jeho úrovně. Splývám s Vrchní Úrovní, získávajíce od něj nové porozumění. Pak se přesunuji do druhého stádia a začínám jednat nezávisle.

Toto je obecně přijímanou metodou vzdělávání, kdy mi starší student dává příklad, bere mě za ruku a předkresluje mi obraz – a poté obraz kreslím sám.

Filed under: Studium - Žádné komentáře→