A question I received: Obsahuje kabala nějakou tajnou moudrost, kterou je zakázáno odhalit?

My Answer: V moudrosti kabaly slovo „zakázané“ znamená v podstatě „nemožné.“

Kabalista se nemůže představit publiku a začít odhalovat tajemství této moudrosti, tahajíce je z klobouku jako kouzelník tahá králíky a hrdličky.

Nemůže lidem odhalit nic jiného než metodu rozvinutí jejich vnímání. Následně, jak člověk rozvíjí své vnímání duchovna, odhalí v něm to, co je pro něj momentálně tajemstvím.

„Tajemství“ je to, co neznáte, nevidíte či jinak v současném momentu nevnímáte. Zatímco v další fázi se to stane jasným, jednoduchým a odhaleným.

Ve vědě kabaly je každý koncept studován podle čtyř fází odhalení, což jsou čtyři fáze vývoje duchovního vnímání (Aviut, hrubost touhy).

To se nazývá vstoupení do Pardes (zahrady poznání): Pšat – poznání, Remez – naznačení, Druš – rozeznání, Sod – tajemství.  Avšak proces vstupu se děje v obráceném pořadí.

Napravením svého vnímání reality postupně člověk vystupuje od tajemství (Sod) k rozeznání (Druš), k naznačení (Remez) a k poznání (Pšat). A v čemkoliv z toho není nic zakázaného. 

“Zakázané” znamená, že kabalisté člověka nechtějí zmást nadbytečným vědomostmi, kterým ještě není připraven porozumět. Je to jako když vychováváme dítě tím, že postupně rozšiřujeme jeho jídelníček, hry, které hraje, atd.

Učitel má připravit „duchovní výživu“ v souladu se studentovou úrovní. Proto se kabalisté nebojí odhalení zakázaného; místo toho se bojí „předávkování“ zbytku z nás, stejně jako je nezralé ovoce škodlivé zdraví člověka. 

V moudrosti kabaly to ubližuje úplným „vyloučením“ z této moudrosti. Je zde dokonce možnost, že se po zbytek života člověk nebude schopen zbavit mylných představ, které získal, promarňujíce tak v podstatě svou současnou inkarnaci.  

A tak postupujeme od jednoduchého k složitému. Taková je cesta nápravy.

Proto je jediným strachem kabalistů , že dají studentu „nezralé ovoce,“ protože jediná cesta, jak může správně růst a plně dosáhnout kabalistické vědy je postupováním podél fází, vhodných pro jeho vývoj.

Filed under: Studium, Vnímání, Vzdělání - Žádné komentáře→

“Krádež” v duchovnu znamená, že v sobě objevíte touhu, kterou můžete používat kvůli věnování (že ji můžete pozvednout do Biny), ale místo abyste to udělali, používáte ji, abyste se těšili pro sebe. To se nazývá „krádež,“ či „kradení.“

Člověk musí dosáhnout vlastnosti věnování ve všech svých 613 touhách. Jinak je zloděj. Proto je zde přikázání, které říká, „Nepokradeš!“

Filed under: Náboženství, Studium, Vzdělání - Žádné komentáře→

Pokud člověk není plný radosti, pak není v duchovním stavu. Pokud chcete v duchovnu pokračovat do dalšího stavu, musíte dokončit svůj současný stav.  To znamená, že musíte dosáhnout radosti v přítomnosti a souhlasit s ní, jako byste ji pečetili. Pak vystoupíte na další, vyšší úroveň.

Pokud nedosáhnete radosti v současném stavu, nikdy jej nedokončíte, a můžete dokonce i klesnout níže. Dokonce i když jste se už začali probouzet a cítit duchovní stav, pokud v něm nedosáhnete pocitu radosti, budete vrženi nazpátek dolů do místa, kde jste necítili žádné duchovno.

Znakem, že jste dokončili svůj současný stav je pocit prázdnoty ve vašich egoistických touhách a pocit, že chcete být nad nimi, ve stavu většího věnování. A pokud jste radostní, znamená to, že již toužíte po věnování – po další úrovni. Jste připraveni přijmout další touhu.

Nezáleží na tom, co se vám na cestě nápravy děje – vzestupu či sestupy. Vždy byste měli být šťastní, jako malé dítě, které se něco snaží udělat nehledě na to, zda v tom uspěje nebo ne. Nejdůležitější věc je úsilí, které vyvíjí. To je to, co mu umožňuje růst.

Filed under: Cesta, Vnímání - Žádné komentáře→