Otázka: Dejme tomu, že jsem nashromáždil určité množství touhy po nápravě. Jak mám požádat, aby mě světlo napravilo?

Odpověď: Přání mluví samo za sebe. Člověk na to nemusí myslet. V tom okamžiku, kdy si to budu skutečně přát, to bude slyšeno .

Hlavní je pocítit skutečné přání. Dítě nemyslí na to, jak má požádat maminku. Až když vyrůstá, stává se vychytralejší a přichází k matce se o něco doprošovat.

Nám nepomohou žádné vychytralosti – potřebujeme křik z hloubky svého srdce, jediné přání.

Zařazen do: Otázky&Odpovědi - Žádné komentáře→

Je třeba nezapomínat na to, že máme vždy vztah pouze se Stvořitelem.  Před námi není nikdo jiný než On.

Celá neživá, rostlinná, živočišná příroda a lidé, kteří nás obklopují v tomto světě – to jsou pouhé pocity uvnitř našich přání.

Všechny obrazy, postupy a situace v naší touze jsou Stvořitel, přeje si před nás předstoupit ve formě těchto materiálních věcí místo toho, aby nám dal pocítit sebe samotného.

Jestliže člověk cítí tuto skutečnost, že všechno pochází od Stvořitele, už jenom to mu bude stačit.

Nezáleží na tom, jaké mám pocity, hlavní je pocit spojení se zdrojem mého pocitu, zdrojem celé reality – se Stvořitelem.

Pouze tohle mi neber! Nezáleží na stavech, kterými procházím.

Stavy, kterými procházím, mohou být v mých pocitech ty nejhorší, samé zmatky uvnitř mysli –  ale nezáleží na tom, co mám v rozumu anebo v srdci.

Vždyť to jsou moje egoistické smysly a nemá význam, co v nich zrovna probíhá.

Pro mě je důležité jen jedno: to že se neoddaluji od svého zdroje vnímání a zážitků: “je to Stvořitel!”.

To znamená, že člověk “leží na zemi” a proto nikam nespadne. Vždy se trápí pouze kvůli jednomu, a nic víc nepotřebuje..

Toto je začátek duchovní práce. Pozvednout se nad vše materiální a stále zůstat v minimálním spojení s duchovním.    

Zařazen do: Cesta, Duchovno, Spojení, Vnímání - Žádné komentáře→

Jako učitel kabaly ze sebe začínám “osvobozovat” víc a víc materiálu a materiál se stává hustším a hlubším než předtím. To je volání doby k urychlení nápravy. Kdokoliv je schopen se “chytit” našich lekcí a jejich nového rytmu bude schopen postupovat rychleji.

Dnes musíme přivést k životu vše, o čem mluvíme v lekcích. Nestačí tomu jen rozumět. Musíme to implementovat uvnitř nás každý den, takže slova vyřčená na ranní lekci se během dne stanou činy.

Roky, které jsme strávili studiem, nebyly ztraceny a nyní to můžeme dělat prakticky, společně se stovkami tisíc lidí, účastnících se stejného procesu. Pokud to budeme dělat společně se všemi našimi přáteli a těmi, kdo po celém světě sledují a poslouchají lekce, pak je to možné.  

Dodatkem to může dělat každý začátečník společně s námi tím, že se s každým spojí a bude vyvíjet veškeré úsilí, jaké může. Je to podobné tomu, jak se rodí děti a jak potom používají vše, co pro ně bylo vytvořeno.  Takto se člověk, který je na duchovní cestě nový, může stát částí obecného pohybu spolu s námi.

Nejdůležitější věcí je rozvinout zvyk neustále kontrolovat svůj osobní postup a obecný postup.

Zařazen do: Cesta, Duchovno, Jednota, Spojení, Studium - Žádné komentáře→

21.10.2009, 11:55

Krize neskončila,  pouze začíná narůstat. Pokračuje už desítky let, ale  snaží se ji utajit.

Krize se projevuje ve všech oblastech: vzdělání, vědy, vztahy mezi lidmi, rodiny, spojení mezi mužem a ženou,  jejich vztah s dětmi,  chování dětí ke stárnoucím rodičům, vztah  člověka se státem a mezi státy.

Ve všem, čím se zabývá člověk, ve svém posledním, nejvyšším stupni rozvoje sobeckosti , která se projevuje  jako globální vzájemný vztah všech egoistů světa,  a proto se nyní cítíme v krizi.

Egoismus není možné napravit vléváním miliard dolarů nebo rozhodnutím  OSN, pouze nápravou vztahu mezi lidmi, ze vztahu egoistického na altruistické  a  přesně tohle od nás požaduje nyní se otevírající globální systém.

Potřebujeme čas, aby to lidé pochopili. O  lidské sobeckosti,  jako o příčině  zla ve světě se mluví poslední dobou velmi často, ale  to neznamená že chápeme význam těchto slov. A hlavní je to, že nevíme jakým způsobem napravit v nás stále rostoucí egoismus.

Jestli pochopíme, že sobeckost  je jediné zlo a pouze ho potřebujeme vykořenit v sobě, rozeznáme taky přímo proto připravený prostředek  - Kabalu.

Jinak nás příroda povede cestou utrpení, donutí nás napravit svoji sobeckost  a  vybudovat  metodiku nápravy.  Věda  Kabala nám  tu metodiku teď nabízí bez nutnosti projít cestou utrpení, metodiku kterou kabalisti uschovali pro lidstvo  od doby starého Babylonu, kdy se v lidech poprvé projevil egoismus.

Zařazen do: Egoismus - Žádné komentáře→

Věda kabaly připomíná program, který uvádí počítač do pohybu. Jeho vnitřní příkazy jsou zaznamenány ve formě slov, které pak program čte a vykonává.

Toto je, navenek, čtení kabalistických textů. Čtením písmen, slov a řádků uvádíme do pohybu náš vnitřní mechanismus. Vypadá to, jakoby bychom jednoduše četli text a vyslovovali slova, ale ve skutečnosti vkládáme příkazy do svých myslí a tužeb, kteréžto je pak vykonají.

Proto drží kniha, napsaná kabalistou vysoké duchovní úrovně, zvláštní sílu. Baal HaSulam psal své texty na základě svých činů souhlasně s tímto programem.

Proto když čtete tento text, pak dokonce aniž byste doopravdy chápali to, o čem mluví, absorbujete specifické sekvence akcí, které pak provádíte.   

Vaše nádoby vnímání se začnou uspořádat podle textu, a začnete vnímat nové formy svých nádob vnímání. Cítíte je jako nové vlastnosti, které nazýváte “Světlo, které napravuje.” Ale (samozřejmě) zvenčí žádné Světlo nepřichází.

Proto když studujeme kabalistické texty, pouze se neučíme, ale uvádíme do pohybu řídící program a okamžitou, ale postupnou nápravu našich smyslů.

Zařazen do: Duchovno, Knihy, Studium, Vzdělání - Žádné komentáře→