Dvě otázky, které jsem dostal, o pohybách, které přijdou během cesty:

Otázka: Mnoho lidí popisuje moment, kdy se poprvé setkali s kabalou jako pocit: “To je ono! Konečně jsem našel to, k čemu jsem byl předurčen!” Během mého prvního setkání s Kabalou jsem take cítil, že jsem našel nejsprávnější řešení. Co mě ruší je, že mám ještě nustálé pochybnosti o této cestě, a že musím neustále tyto pochybnosti odsunovat stranou za pomoci studia. Proč nemám pocit jistoty?

Moje odpověď: Jiní lidé mají také stejné pochyby o autentičnosti této cesty, protože každý člověk si musí najít a ověřit autentičnost tohoto učení sám. Právě následkem pochyb, abychom se z nich dostali, se člověk vyvíjí a postupuje.

Naší cestou je sami studovat, co Stvořitel stvořil. Proto když se člověk na sebe začne dívat z pohledu cizince (člověka stojícího mimo – outsider) a zachází se sebou “z daleka” či “zvenčí,” pomáhá mu to studovat Stvořitele. Pochyby vás budou procházet celou cestou do vaší plné nápravy, protože jsou neustále generovány novými stupni, které jsou odhalovány a ještě nejsou napraveny.

Otázka: Když studuji vědu Kabaly, ale nepřijímám vše, co čtu a slyším, pohybuji se správným směrem?  Některé věci mě zasáhnou přímo do srdce a přijmu je celou svou duší, ale jsou zde také okamžiky analýz a pochyb.

Moje odpověď: Autentické stadium je vždy postaveno na ověřování. Avšak měl byste zkoumat také sebe: možná je to váš egoismus zkoušející, jak je pro něj něco výhodné? Vyšetřující se musí povznést nad sebe a své egoistické zájmy a být schopen přijímat věci objektivně. To by mělo být výsledkem vašeho zkoumání. Pouze “zvíře” nemá žádné pochyby, protože funguje díky primitivnímu egoismu.

Filed under: Studium - Žádné komentáře→

Otázka, kterou jsem dostal: Jelikož egoismus musí projít všemi fázemi vývoje, můžeme přesně říct, jakou fází člověk prochází skrze to, o co v tomto životě usiluje? Pokud je, řekněme, člověk přitahován k vědění, znamená to, že už prošel všemi předchozími fázemi? A měli bychom se nutit vyvíjet, hledat cesty, jak stimulovat naše touhy?

Moje odpověď: Neměli bychom si našich tužeb všímat. Vyvstávají v nás bez toho, abychom to kontrolovali, podle zákonů vývoje duše. Měli bychom se místo toho soustředit na nápravu našeho záměru: jak se stavíme k touhám, které se v nás vynořují, jestli je chceme realizovat “pro naše dobro” nebo “pro dobro ostatních” (tím, že se připojíme ke skupině a budeme studovat autentické texty).

Jaké touhy se ve vás vynořují a jak se mění je něco, co na vás nezáleží. Záleží na spoustě příčin – vnitřních ve vás a vnějších, které jsou určovány obecným stavem všech duší – systémem, ve kterém se nacházíte.

Filed under: Vnímání, Vzdělání - Žádné komentáře→

Dvě otázky, které jsem dostal, o náboženských předpisech (observance – dodržování, obřady):

Otázka: Nebyli velcí Kabalisté jako Rav Ašlag, Moše Cordovero a jiní nábožensky založení (religious)? A proč nosíte kipu (jarmulku)!?

Moje odpověď: Musíte rozlišovat mezi náboženstvím a národní tradicí či kulturou. Když Baal HaSulam používá slovo “náboženství,” myslí jen Kabalu, která je pro každého. Na druhé straně, když mluví o tom, co obyčejně v našem světě nazýváme “náboženství,” říká “tradice” nebo “etika (Musar).” Podívejte se na článek “Esence náboženství a jejich účel.”

Proto Baal HaSulam píše, že dokonce i po úplné nápravě světa, až bude vše odhaleno všem a nebude zde místo pro víru (protože „Každý  Mě pozná, od nejmenších po největší“), tradice stále zůstane jako lidská kultura. Proto já, jež už žiji v budoucnosti, stále respektuji tradici mého národa, jako třeba jeho svátky a další zvyky. Proto také nosím kipu a dodržuji rituály.

Po obecné nápravě  všech duší v jejich pozemských, tělesných formách se duše sjednotí  do jedné pravé duše Adamovy na stupni Světa Nekonečna. Ve stejnou chvíli bude část duše, která jim dává pocit tohoto světa také napravena a proto se vnímání hmoty rovněž ztratí. Budeme pokračovat v existenci jen ve formě jediné duše „Adama.“

Otázka: Proč jsou zde duchovní činy, které musíme dodržovat na pozemském stupni (jako je Maaser, studium, šíření a skupina), stejně jako činy, které fyzicky dodržovat nemusíme (jako třeba nasazování Tefilin)?

Moje odpověď: Protože činy jako je Maaser, stadium, rozšiřování a skupina jsou skutečné, zatímco ostatní jsou prozatím na vašem stupni iracionální, protože ještě nemáte clonu (screen) , abyste je mohli dodržovat. Co se týče činů, které mají následky v našem světě a ve Vyšším Světě, každý čin je uskutečněn na svém stupni a výše. Tradice by měly být dodržovány těmi, kterým od narození náleží. To je kultura člověka. Ti z národů světa (ti, kteří nejsou židy), kteří chtějí duchovně postupovat nemusí dodržovat hmotné tradice určené židům.

Když postupně  získáte clonu a začnete s ní pracovat, nazývá se to dodržování 613 nařízení (náprava vašich záměrů z „pro sebe“ na „pro Stvořitele“ přes 613 tužeb duše) skrz 613 náprav (Tariag Eitin) a 613 naplnění (Tariag Pkudin). Začnete je dodržovat sám, jelikož je psáno: „Lidská duše ho učí.“

Filed under: Náboženství, Prostředí - Žádné komentáře→

Otázky, které jsem dostal, o egoismu a jeho nápravě:

Otázka: Skoro každý den čteme zprávy z různých zemích o rodičích, zabíjejících své děti, dětích zabíjejících rodiče, manželkách zabíjejících své manžely a manželích – své ženy, vnoučata – prarodiče a tak dale. Co to je? Je to jeden z projevů globální krize?

Moje odpověď: Je to projevem poslední faze egoismu v svém počátečním stupni. Proroci napsali, že přijde čas, kdy “soucitné ženy budou vařit a pojídat své vlastní děti” (Eikha 4:10). To je to, co se stane, pokud nebude následovat varování proroků a neprojdeme těmito časy jinou cestou, ve Světle Kabaly, která napravuje egoismus.

Otázka: Tak či tak, Stvořitel nás nutí vyvíjet se skrz utrpení. Takže se člověk nevyvíjí vlastní vůlí, ale z nutnosti. Ale není Stvořitelovým plánem stvořit někoho, kdo je Mu roven, partnera? Co je tohle za rovnost?

Moje odpověď: Celá fáze svobodné vůle a nezávislého vývoje je stále před vámi. Nicméně k ní můžete být přivedeni pouze utrpením. Jinak vás egoismus bude tlačit ke všemu, jen ne k duchovnímu vývoji. Během všech předešlých časů jsme se vyvíjeli pouze rozvíjením vlastního egoismu, ale teď nám byla dána možnost vyvíjet se vlivem Světla. Takže teď mate volnost – volnost jak se vyvíjet.

Otázka: “Chci k Tobě být dobrý, aby Tys byl dobrý ke mně” – to je citace z vaší knihy v ruštině, Být vyvoleným národem, str. 324. Není to egoistický záměr? Nebo je to napravený egoismus?

Moje odpověď: Je to napravený egoismus. Ale není vždy možné chápat záměr, protože slova mohou pouze vyjádřit lidské touhy. Jinými slovy: “Žádám Tě, abys mě napravil a udělám pro to vše.” A “dobro” znamená kvalitu lásky a dávání.

Otázka: Dnes se každý z nás egoisticky cítí jako jednotlivec. Co bude každý z nás cítit po nápravě? Bude v sobě každý z nás cítit Společné Kli? (obecné – Common Kli)

Odpověď: Rozhodně, protože tak jsme byli stvořeni: jako části celku. Místo, abychom vnímali sebe, musíme vnímat celý organismus. Vnímání uvnitř sebe je náš svět, zatímco vnímání vně sebe samého je Vyšší Svět.

Filed under: Egoismus - Žádné komentáře→

Uvedení do vědy kabaly (Pticha).
Článek 13-16, výtah:

13. Podobně jako jsou hmotné objekty odděleny prostorem, duchovní objekty jsou odděleny odlišnostmi vlastností. Dva lidé, jejichž názory jsou podobné, jsou si blízcí, zatímco dva lidé, jejichž názory jsou protikladné, jsou (od sebe) daleko. A dokonce I když jsou si fyzicky blízko, pořád se cítí od sebe vzdálení. Takže duchovní objekty jsou blízko nebo daleko jeden od druhého jen díky jejich vlastnotem: odlišnost ve vlastnostech odděluje jeden od druhého, zatímco podobnost vlastností je přibližuje, vedouce ke splynutí.

Touha byla stvořena Stvořitelem a není ani dobra, ani špatná. Stav stvoření není  určován touhou, ale pro koho jet a touha používána. Stvořitel dává, a proto když stvoření používá touhu “pro dávání” (“for the sake of bestowal”), je podobné a blízké Stvořiteli. Na druhé straně, stvoření, které používá touhu pro “sebe samotné” (“for its own sake”) (pro to, aby přijímalo), je v protikladu ke Stvořiteli a tudíš od Něj vzdálené.

Pro stručnost v Kabale používáme termíny: “záměr přijímat” a “záměr dávat (věnovat),” ale oba míní použití stejné touhy:

• “Kvůli sobě samotnému” (pro své vlastní dobro – For one’s own sake) je nazýváno “přijímat,” a
• “Kvůli Stvořitele (For the sake of the Creator) (nebo kvůli příteli)” je nazýváno “věnovat.” (to bestow)

Nicméně člověk by neměl nikdy zapomenout, že touha dávat v přírodě neexistuje. Je zde jen touha přijímat (přijímat naplnění, rozkoš). Avšak pokud je tato touha používána „pro Stvořitele,“ pak je to naprosto rovnocené dávání.

14. Čtvrtá fáze, jež cítí, že je opačná Stvořiteli, přestane přijímat Světlo. Tato akce se nazývá Cimcum Alef (První omezení). Výsledkem je, že touha zůstává prázdná. Pak se rozhodne, že bude přijímat pouze, pokud to potěší Dárce, Stvořitele.

15. Tak vyvstane nová podmínka přijímání – přijímat pouze pro Stvořitele. Tak činíce, stvoření dosahuje ekvivalence formy se Stvořitelem. Například: člověk přijde do domu jeho přítele, který mu nabídne, aby zůstal na večeři. Přirozeně host odmítne jídlo, nezáleže na tom, jak je hladový, protože se mu nelíbí pocit, že je přijímajícím, který nedává nic na oplátku (jako by třeba dával v restauraci). Avšak hostitel jej pobízí a přemlouvá, říkajíc, že jej host velmi potěší, když přijme jídlo. Když dostane host pocit, že tomu tak skutečně je, souhlasí, že přijme jídlo, protože se už nadále necítí jako přijímající, naopak, cítí, že tím že bude souhlasit  s přijímáním od hostitele, dělá mu službu a těší jej.

Navzdory tomu, že kvůli hanbě (pramenící) z přijímaní nemohl host přijmout, i když byl hladový, hostitelovo přemlouvání a hostovo odmítnutí dalo vzniknout nové podmínce: přijímání stávající se dáváním (reception turned to bestowal). Tak se stalo díky změně hostova záměru. Host přijímá, ale jeho záměr se změnil. Je to přesně síla odmítnutí jídla a ne pocit hladu, což je skutečná touha, co se stalo základem pro přijetí jídla.

16. Vidíme, že místo užívání  touhy přímo, je používána „opačným“ způsobem: rozkoš  narazí na odmítnutí- Clonu (the Screen), která Světlu stojí v cestě k touze. Pak se objeví Odražené Světlo (Reflected Light) – touha přijímat pro hostitelovo dobro. A pouze v rozsahu tohoto záměru  –  Odraženého Světla – je Přímému Světlu umožněno vstoupit do touhy. Přijímání Světla se nazývá „Zivug de Hakaa“ (kontakt úderem, interakce úderem – striking interaction) – nejprv úder, pak interakce.

Touhy přijímat pro Stvořitele jsou nazývány „čisté“ (od egoismu). Touhy přijímat pro sebe samotné jsou nazývány „nečisté“ (pošpiněné egoismem). Nemohou přijmout Vyšší Světlo a proto jsou nazývány „duchovně mrtvé.“

Filed under: Duchovno, Knihy, Studium - Žádné komentáře→

Globalizace je odhalením nového stupně propojení mezi námi. Měla by být blahodárnou, ale vidíme,  že nám jen přináší víc a víc problémů. Proč se tak děje? Je to proto, že používáme globální jednotný systém pozpátku: s účelem pozvednout sami sebe tím, že srazíme ostatní dolů, místo abychom se naučili pracovat spolu. Vždy se snažíme porazit, pokořit a být lepší než ostatní.

Tak se děje proto, že jsme se vyvinuli až do bodu totální provázanosti každého s každým, ale naše provázanost je v protikladu k Přírodě, která je sjednocená. To protože naše vzájemné působení je zcela egoistické: každý člověk je připraven pohltit všechny ostatní. Nicméně zákon systému hlásá, že všechny jeho části musí pracovat pohromadě, v koordinované podobě, podle principu „ber ostatní v úvahu stejně jako bereš v úvahu sebe.“

Když se snažíme budovat naše vztahy podle nejspravedlivějšího principu: „co je mé, je mé a co je tvé, je tvé,“ lidstvo jako systém bude chátrat a vyvoláme ještě větší krizi. To protože dnes, v naší globální propojenosti, egoisticky spravedlivý člověk, obchod, banka, vláda nebo pravidlo prostě „nefungují.“

Tak co bychom měli dělat? Měli bychom vzít v úvahu zákony nedílného, uzavřeného systému, který je jako tělo a postupně se podle toho napravovat. V praktických okolnostech to znamená:

• Uspořádat distribuci tak, že každý člověk obdrží pouze tolik, kolik potřebuje,
• Zřídit univerzální vzdělávací systém, který učí lidi o zákonu lidské existence v uzavřeném systému.

Dokonce jen první pohyby, které uděláme v tomto směru, ukončí naši opozici k Přírodě a přivedou nás k harmonii s ní. Pak krize a utrpení zmizí. Současná krize vlastně uvolní dost lidí a sil k tomu, aby tento plán byl realizován. Znalosti o světě, ve kterém se náhle nacházíme, budou umožněny každému, kdo má porozumění. (Knowledge about the world we have suddenly found ourselves in will be met by everyone with understanding.) Krize, která nyní probíhá, nás na to připravila. Dnes musíme být převychováni, abychom věděli o tom, jak žít v uzavřeném, propojeném systému, kde jsou všichni “na jedné lodi,” kde spása každého člověka záleží na každém. Musíme se  dozvědět – my a naše děti – o novém světě.

Filed under: Nezařazené - 1 komentář →

Otázka:   V dnešní době existují stovky televizní kanálů, a často slyším jak si lidi stěžují že nemají co sledovat. Je to podobné našemu světu, na první pohled všechno máme, ale stejně  nám něco chybí. Tak co vlastně hledáme, co nám ještě chybí?

Odpověď:  Existuje pět úrovní tužeb rozdělených do tří skupin, v první skupině se nacházejí animální touhy (potrava, reprodukce, domov), druhá zahrnuje lidské touhy (peníze, uznání, znalosti) a třetí skupinu tvoří duchovní touha, tak zvaný bod v srdci.

Dokud byly aktivní pouze první dvě skupiny tužeb, spokojili jsme se s jejich „zkrocením“ pomocí rutiny a potlačování, avšak ve chvíli, kdy se objevil bod v srdci, přestaly první dva způsoby fungovat a nastala potřeba poohlédnout se po něčem jiném. Právě tehdy se po tisících letech čekání na pravou chvíli vynořila moudrost kabaly.

Moudrost kabaly je nástrojem pro Tikkun (nápravu) a jejím používáním můžeme změnit kavanu (záměr) z touhy po sebeuspokojování definované jako egoismus na touhu uspokojit celou přírodu (Stvořitele), jež je definovaná jako altruismus.

Současné globální krize jsou krizemi tužeb, a pokud použijeme moudrost kabaly k uspokojení největší touhy ze všech − touhy po duchovnosti, veškeré problémy se vyřeší automaticky, neboť jejich podstatou duchovní nespokojenost, již mnozí zažívají.

Filed under: Egoismus - Žádné komentáře→

Spousta španělských novin zveřejnila moje interview s agenturou EFE News Agency, které jsem dal v Madridu s nadpisem „Skutečná Kabbala – to není madonna“.

Obsah kapitol: původ Kabbaly, Kabbala jako prostředek a východisko ze světového krize, informace o kongresech a tiskových konferencích v Madridu, Buenos Ajrese a Turecku.

 

Část zveřejněných kapitol: El Periódico de México (Mexiko), La Vanguardia (Kolumbie), La Razón (Španělsko), El Economista (Španělsko), La Voz Digital (Španělsko), La Región (Španělsko), Atlántico (Španělsko), La Prensa (Španělsko), ADN (Španělsko).

Filed under: Oznámení - Žádné komentáře→

Otázka: Jaké je poslání lidstva ve vesmíru?

Moje odpověď: Moudrost kabaly, jinými slovy moudrost přijetí, se poprvé objevila zhruba před pěti tisíci lety, tedy v době, kdy lidé začali pátrat po smyslu své existence. Ti, kdož věděli, byli nazýváni kabalisté: znali smysl života a poslání lidstva ve vesmíru.
Touhy většiny lidí byly příliš nízké, než aby usilovali o tyto vědomosti, a když kabalisté zjistili, že lidstvo jejich moudrost nepotřebuje, skryli ji a tajně připravovali na dobu, kdy na ni budou všichni připraveni; lidstvo mezitím podporovalo rozvoj jiných směrů, například náboženství a vědy.
V současnosti je stále větší množství lidí přesvědčeno, že náboženství a věda neposkytují odpovědi na nejzávažnější dotazy. Začínají se ohlížet jinam a to je ta chvíle, na níž kabala čekala a proč se znovu objevila – aby poskytla odpověď na smysl života.
Kabala uvádí, že příroda, jež je synonymem pro Stvořitele, je nedotčená, altruistická a sjednocená, a že je třeba jak porozumět přírodě, tak vnést stejné hodnoty do svých životů.
Kabala dále uvádí, že pokud tak budeme činit, nejen že se vyrovnáme přírodě, ale také pochopíme myšlenku, jež se nachází v jejím pozadí, tedy mistrovský plán; pochopíme-li mistrovský plán, vyrovnáme se Mistru plánovači, a to je celý smysl Stvoření – vyrovnat se Stvořiteli.

Filed under: Nezařazené - 1 komentář →

Otázky, které jsem dostal, o duchovnu během krize:

Otázka: Studoval jsem Kabalu několik let. Bylo pro mě velmi jednoduché říct, že cokoliv, co se děje, nezáleží jak špatné, nám pouze má ukázat, kde jsme sešli z cesty – dokud se něco špatného nestalo mě. S možností být vyhozen z práce naklánějící se nade mnou, moje myšlenky okamžitě zbloudily od studia a mám potíž vnímat správně lekce. Jak mám pokračovat v pohybu správným směrem, když všechny moje myšlenky jsou o tom, jak zaplatit nájem a nasytit své děti? Chci říct, koho zajímá duchovno, když je jeho břicho prázdné?

Moje odpověď: Zjevně musíme pokračovat v budování naší cesty ke Stvořiteli právě z těchto stavů a pochyb. Zbytek ucítíte sám ze svých stavů a ucítíte to ještě silněji, než předtím.

Otázka: Tóra říká, že Egyptské rány přešly domy židů bez povšimnutí. Znamená to že teď, v čase bezprostředně hrozících pohrom lidé, kteří studují Kabalu, budou cítit tyto pohromy (rány) ve svém fyzickém životě na nižším stupni?

Moje odpověď: Není pochyb o tom, že každý člověk světa, který studuje kabalu a usiluje přiblížit se ke Stvořiteli, vyvolává pozitivní působení Přírody (Stvořitele). Je pak těmito pozitivními vlivy přitahován blíž místo negativních nápravných sil, které tlačí ostatní zezadu.

Otázka: Mluvíte o Egyptských ranách. Jaký je zbytek ran, které kabala předpovídá, že se stanou?

Moje odpověď: Doufám, že uvidím svět, který tyto rány s pomocí kabaly „přeletí“, usilujíc dosáhnout kvality lásky a dávání druhým.

Filed under: Nezařazené - Žádné komentáře→