Otázka:  Jestli si já sám v sobě musím představit Stvořitele,  tak jak  poznám, jestli je skutečný nebo  je jen v mé představivosti? Může to být pouze v mé fantazií,  může to být spánek? 

Odpověď: A  jak si teď ověříš, že celý tento život není spánek? Je možné, že spíš i nyní a  jen si ti zdá, že  mi pokládáš tuto otázku? Vždyť vše je relativní. 

Pokud  jsme pouze v jedné částí reality, v jedné její egoistické části, a to části  dostávat, –  nejsme schopni určit, jestli je toto spánek nebo skutečnost. Nemáme s čím  náš stav porovnat – jsme ponoření do vlastní sobeckosti a rozlišujeme pouze jedno: co je pro nás nejvýhodnější. Proto nejsme schopní  si představit stav, který je opačný  sobeckosti a to, když  se místo sobeckosti dostaneme do stavu  odevzdání.

 

Jestli člověk cítí obě tyto formy:  zisk i dávání, teprve pak může postavit  proti sobě jedno s druhým, jako dvě různé měření. Jenom ten,  kdo se současně nachází  ve stavu získání a nad ním buduje stav odevzdání  – může určit svou pozici. 

 

Není možné oddělit spánek od reality, pravdu od lží a to do té doby, dokud  nepocítíš druhou sílu, než je tvá přírodní sobeckost – sílu Stvořitele. Nejde to, pokud se nacházíš  zavřený uvnitř sebe.

 

Kabalisté píší, že celá její antecedence byla jako ve spánku. Tak se cítí  člověk, který vychází z této reality  v duchovní svět, „hainu ke holmim“ –  řečeno v žalmu velkého kabalisty – krále Davida. Co to znamená dostat se z této reality? To znamená mít ještě jednu vlastnost – odevzdávat se. A pak tento člověk vidí, že realita kterou cítil ve vlastnosti dostávat,  byla  jako spánek.

Filed under: Duchovno, Svět | Add Comment →