Baal HaSulam, „Uvedení do Knihy Zohar,“ článek 68

Nedivte se, že čin jediného člověka spustí sestup nebo vzestup celého světa. Protože je nezlomným zákonem, že „celkové a jednotlivé ( general and particular ) jsou rovnocené.“ A vše, co se děje v celku se děje také v jednotlivých částech. A vice versa ( a naopak ): vše co se stane v jednotlivém, se stane také v celku, protože celek nemůže nastat, dokud jednotlivosti nebudou odhaleny s ohledem na kvantitu a kvalitu jednotlivostí. Proto činy každého člověka pozvedají nebo snižují celý svět.

Baal HaSulam, „Mír ve světě“:

Naprosto každý jednotlivec ve společnosti je jako ( ozubené ) kolo , které je připojeno k několika jiným kolům stejného stroje. A to jedno kolo nemá svobodu pohybu v sobě a sebou samotným, ale pokračuje s pohybem ostatních kol v určitém směru za účelem, aby stroj vykonával svůj hlavní účel. A pokud je jedno kolo rozbito, není to chápáno jako rozbití toho jednoho kola, ale je to hodnoceno vzhledem k službě a roli, kterou provádí pro celý stroj.

Baal HaSulam „Mír ve světě“:

Celek má jen to, co mají jeho jednotlivé části. A prospěch kolektivu je prospěchem každého jednotlivce. Ten, kdo ubližuje celku, ubližuje zároveň sobě a ten kdo prospívá celku dostane v tomto prospěchu podíl, protože je částí celku. A celek nemá větší cenu, než součet jeho jednotlivých částí.

 Dvě otázky, které jsem dostal o tom, jak se chovat ke svému prostředí:

Otázka: V jedné z vašich lekcí ve Spojených státech jste řekl, že lidé, připravení pro nový pohled na svět, by měli dobrovolně snížit své požadavky na jídlo, přístřešek, volný čas a vzdělání ( knowledge ) na nezbytné minimum. Co bychom měli dělat se zbytkem našeho okolí jako jsou děti, ženy a rodiče, kteří nejsou připraveni se omezit? Je dostatečné omezit sám sebe, dávajíc těm kolem mě, co si přejí a ukázat jim, že má cesta je správná pouze osobním příkladem? Mimochodem, jednal jsem tak celý svůj život a na oplátku mě všichni kolem tiše nenávidí a snaží se mě shazovat.

Moje odpověď: Pokud je hlava člověka „v oblacích,“ pak přirozeně nechce víc, než nezbytnosti. Nemusí se omezovat, protože to k němu přijde přirozeně. To je přístup toho, kdo si uvědomí, že jeho rodinou je celý svět. 

Pokud vás lidé kolem vás nenávidí a snaží se vás shodit, je to pravděpodobně proto, že se je snažíte k něčemu nutit nebo je nějak omezujete.

Otázka: Může jeden člověk přinutit druhého cítit nedostatek ( ať už duchovní či hmotný )?

Moje odpověď: Prostředí může vyvolat nebo potlačit jakoukoliv pozemskou touhu v komkoliv  ( viz. článek „Svoboda“ ). Navíc pokud má člověk bod v srdci, společnost může urychlit jeho vývin.